... Obzor ruší bílé skvrny. Čápi v poli úzce stojí. ... Vedro. Balkón nahý jak řeka. Soused v tílku kafe srká. ... Vstáváš do světla. Křičí pták. Škvírou okenic. Radost. Nic víc. ... Pravidelný jak zalévání květin je měsíc v úplňku. ... Ráno. Tvůj dech leží u hladiny. Bílý jak břicho ryby. ... Prší. Hřiby temné jak oči ční z listí. Mimo jistoty. ... Kočka z pod schodu. Škrábne o tvou jistotu. Vrací se domů. ... Čekám na vlak. V hloučcích slov zpožděný neklid. Odkvetly muškáty. ... První drak. Kola slámy. Dřív dříme den. Mezi rezedami. ... Spadlé listí svídy přepírá kámen. Cesta tne řečiště. ... Svítá. Už jde měsíc od kosti. Přemýšlím o psí věrnosti. ... Havran v mlze. Rytmický let. Slunce je bílé jak lůj na rtech. ... Vyklízení bytu. Staré krámy, účty. Zbytky příběhu. ... Teplo. Náhlý předpotopní svit. Obrysy ostré jak linoryt. ... Napůl holá vrbina. Stejná je cesta psa i havrana. ... V tichu volavek slyšíš jak se potkává plující listí. ...