...

Obzor ruší
bílé skvrny.
Čápi v poli
úzce stojí.

...

Vedro.
Balkón nahý jak řeka.
Soused v tílku
kafe srká.

...

Vstáváš do světla.
Křičí pták. Škvírou okenic.
Radost. Nic víc.

...

Pravidelný
jak zalévání květin
je měsíc v úplňku.

...

Ráno. Tvůj dech
leží u hladiny.
Bílý jak břicho ryby.

...

Prší.
Hřiby temné jak oči
ční z listí.
Mimo jistoty.

...

Kočka z pod schodu.
Škrábne o tvou jistotu.
Vrací se domů.

...

Čekám na vlak.
V hloučcích slov
zpožděný neklid.
Odkvetly muškáty.

...

První drak.
Kola slámy.
Dřív dříme den.
Mezi rezedami.

...

Spadlé listí svídy
přepírá kámen.
Cesta tne řečiště.

...

Svítá.
Už jde měsíc od kosti.
Přemýšlím 
o psí věrnosti.

...

Havran v mlze.
Rytmický let.
Slunce je bílé
jak lůj na rtech.

...

Vyklízení bytu.
Staré krámy, účty.
Zbytky příběhu.

...

Teplo. 
Náhlý předpotopní svit.
Obrysy ostré
jak linoryt.

...

Napůl holá vrbina.
Stejná je 
cesta psa
i havrana.

...

V tichu volavek
slyšíš jak se potkává
plující listí.

...