... RUKA SE NÁM POLÁMALA ... V posmrkaných kapesnících snících o květinách vyšitých slova bičují vzduchem sviští Pak objímám Tě ztěžka vstávám stávám se sochou - kamením ... Splyváš s parketami, je ti zima dobře nám tak! že nevidíš že nevnímám nic než bolest Propuštěni z chlorovaných zdí přichází odpuštění Zatwurz oczy i przebacz ... ani čaj z amora nepomoh ani čistý vzduch v noci se peru s peřinou čekám, co zas bude flekatíš máš vzteklinu pryč od tebe zuřivý pse! ... jedeme pozpátku všemi údolími stromy kolem závodí s časem zase kvetou ... nechci mít minulost ani být minulá uplynulá vzpomínka jak kaštany ve vlasech jak zámek potřetí jak modlitba stokrát nevyslyšená ... Tam barbarka, tady pohanka a divoženka mi káže Klečím brečím lituji svědomí zpytuji pak vzpírám se tomu jak sebe samu zapírám v domě z lavic a oken a tmy - nezrobiš nic ... Předávám dál "Světlo Boží" Daleko cennější je pro mne stisk ruky stařenčiny ... Ve slovech ve slibech v slaných soplích to není drahý ...