...

RUKA SE NÁM POLÁMALA

...

V posmrkaných kapesnících
snících o květinách
vyšitých
slova bičují
vzduchem sviští
Pak objímám Tě
ztěžka vstávám
stávám se sochou
- kamením

...

Splyváš s parketami,
je ti zima
dobře nám tak!
že nevidíš
že nevnímám nic
než bolest
Propuštěni z chlorovaných zdí
přichází odpuštění
Zatwurz oczy
i
przebacz

...

ani čaj z amora nepomoh
ani čistý vzduch

v noci se peru s peřinou
čekám, co zas bude
flekatíš
máš vzteklinu
pryč od tebe
zuřivý pse!

...

jedeme pozpátku
všemi údolími
stromy kolem závodí
s časem
zase kvetou

...

nechci mít minulost
ani být minulá
uplynulá vzpomínka
jak kaštany ve vlasech
jak zámek potřetí
jak modlitba stokrát
nevyslyšená

...

Tam barbarka,
tady pohanka
a divoženka mi káže
Klečím
brečím
lituji
svědomí
zpytuji
pak vzpírám se tomu
jak sebe samu zapírám
v domě z lavic
a oken
a tmy
- nezrobiš nic

...

Předávám dál
"Světlo Boží"
Daleko cennější
je pro mne stisk ruky
stařenčiny

...

Ve slovech
ve slibech
v slaných soplích
to není
drahý

...